Země, kterou jsem obeplul. Vody, které mě prověřily. Obeplul jsem celé Skotsko. Proplul jsem jeho fjordy, úžiny, proudy i bouře. Plul jsem dnem i nocí, využíval příliv, odliv i každý proud, který mě unesl nebo postavil proti mně. A když poznáš Skotsko z paluby lodi, poznáš ho tak, jak ho nepozná žádný turista. Tady, v těchto studených, syrových a pravdivých vodách, jsem se stal námořníkem. A tady se jím můžeš stát i ty.

Skotsko jsem projel křížem krážem — od Caledonian Canal a Loch Ness, přes Corryvreckan, Mull of Kintyre, Juru, Islay, Skye, Lewis, Harris, Coll, Tiree až po vzdálené Orkney. Znám tu každou zátoku, každou skálu, každý proud. A věř mi — když tě tyhle vody přijmou, změní tě to navždy.

Vody, které tě prověří

Skotské vody jsou syrové, nezkrotné a pravdivé. Bouře o 45–60 uzlech, šestimetrové vlny, počasí měnící se z minuty na minutu — krupobití, déšť, slunce, duha, mlha i sníh v jediném dni. Proudění vzduchu nad Atlantikem se tu láme o hory, fjordy a úžiny. Ve Skotsku jsem plul dnem i nocí, protože tady nemáš na výběr.

Musíš číst přílivy, odlivy i proudy — protože právě proudy rozhodují, jestli dopluješ bezpečně, nebo se ocitneš v boji s vodou starší než celé naše civilizace.

Proplul jsem několikrát třetí nejsilnější maelström světa – Corryvreckan. V době přílivu dokáže vytvořit víry o výšce 9 metrů a proud přesahující 10 uzlů. Jednou jsem tudy letěl rychlostí 14 uzlů, s proudem i větrem v zádech. Zážitek, který tě navždy změní.

Ostrov Skye – divoké srdce severu

Skye není ostrov — Skye je bytost. Divoká, tichá, temná a nádherná. Strmé útesy Cuillin Ridge, fjordy, mlha, co se převaluje jako živá. Kotvil jsem v Carbostu, domově palírny Talisker, kde whisky voní po moři, dýmu a rašelině. V Portree, přístavu s pastelovými domy, jsem viděl připlouvat bouři, která rozdělila svět na dvě barvy: ocelovou a temně modrou.

Loch Dunvegan – 700 let jedné rodiny

Na břehu Loch Dunvegan stojí hrad, který je již 700 let v rukou stejného skotského klanu. Připlouvat k němu z mlhy je jako vplouvat do jiné doby.

Větrem osmyté Hebridy

Drsné. Krásné. Čisté. Hebridy jsou esencí severního moře.

Lewis & Harris

Krajina prastarých menhirů Standing Stones starých tisíce let. Když stojíš mezi nimi ve větru, cítíš staré dějiny Severu.

Barra – karibik severu

Tyrkysová voda. Bílé písky. Čisté kotviště. V Castlebay stojí hrad Kisimul přímo na skále uprostřed moře — jako brána do jiné epochy. Barra má mimochodem jediné letiště na světě, kde letadla přistávají na pláži. Moře je tady součástí všeho.

Rum

Ostrov mlh, hor a nádherných údolí. Místa, která připomínají Středozem z Pána prstenů — Lothlórien, Roklinku i Kraj. Divoká příroda, hory v oblacích, zelené údolí… Rum je fantazie, která se stala skutečná.

Orkney – ostrůvky mystiky a severu

Doplul jsem až na sever, na Orkney. Země vikingských run, větru a neklidného oceánu. V Scapa Flow, jednom z největších přírodních přístavů na světě, leží na dně celé německé loďstvo, které zde bylo v roce 1919 potopeno vlastní posádkou. Místo ticha, historie a strašidelné krásy.

Nad útesy létají papuchalci, v zálivech se koupou tuleni, v hlubinách loví kosatky a velryby. Orkney jsou klidné — ale i kruté. A každá chyba má následky.

Skotsko mýma očima

Skotsko jsem doplul, přeplul i obeplul. Poznal jsem jeho vody víc než mnozí, kteří se tu narodili. Proplul jsem Corryvreckan. Celý Caledonian Canal s jeho 29 zdymadly. Hloubky Loch Ness, jezera hlubšího než moře. Crinan Canal, nejkrásnější zkratku Skotska. Obeplul jsem Skye, Juru, Islay, Barru, Lewis, Harris. Doplul jsem až na Orkney.

Navštívil jsem Ionu, pohřebiště skotských králů a Macbetha. Viděl jsem Glenfinnan Viaduct, technický zázrak s 21 oblouky. Ušel jsem posledních 54 km slavné West Highland Way. Prošel jsem Culloden Moor, místo posledního odporu Skotů proti Angličanům. A v každé palírně, která stála v cestě, jsem ochutnal whisky, která chutná jako země, ze které se zrodila.

Skotsko mi vzalo srdce. A já se sem vrátím. Znovu. A znovu.